DO STARTU ZÁVODU ZBÝVÁ:
|
00
dnů
|
00
hodin
|
:
|
00
minut
|
:
|
00
sekund
|
Nejvyšší stupínek na bedně po deseti letech se samozřejmě pokouší přehlušit všechny ostatní pocity. Ale na tenhle závod se nedá zapomenout - po týdnech příprav technologijí už po tréningu skoro nic nefunguje, blicí highside hned po startu, hořké rozpaky ze strategie “Biševo jihem”, flauta a couvání nad Korčulou, Dan tohle zkušeně popsal: http://www.lodninoviny.cz/Racing/noc-plna-vasne . Následovala svižná jízda v ideální stopě Mljetským kanálem, gennaker pod lodí v bouřce u Koločepu a nervy drásající bezvětří doslova pár metrů před cílem. Šílená únava z nevyspání posílená nočně ranní oslavou třetího místa, kterou vyléčil krásný výlet do Dubrovníku i když u Kapetana je zavřeno. Znovu na palubě, perfektní start a dlouho slibná pozice, než se ukázalo, že na moři fičelo víc a líp. A opět noční bezvětří. Naštěstí jsou na palubě dobré vibrace - naše třetí místo v Dubrovníku bylo už tak velkým úspěchem. Snad právě díky té pohodě jsme se vyškrábali z flauty mezi prvními. A teď ta nedostižná jednadvacítka, ještě že se ti dva favoriti zasekli ve vzájemných soubojích pár mil vzadu. Oslněni krásným západem slunce zkoušíme na Horáky všechno možný ale marně, jede jim to skvěle. Kdo teď udělá chybu, nebo něco urve? Hrozným omylem je kurz do tišiny u břehu . . . kde je sakra ta bóra? Předpověď stála 100E :-). Proboha vidíte toho rybáře těsně u Žirje? Pavel se tam ještě protáhl ale na nás moc místa nezbývá, Honza za kormidlem příď trawleru doslova ignoruje, kámo sorry, jo, nebylo to podle Colregu. Poslední změna směru, kurz 350 od severu Žirje přímo do cíle. Bezchybným vychytáváním poryvů a permanentní prací s plachtami se držíme na optimální dráze a jednadvacítka se ocitá na našem levoboku. Jak polevuje vítr, snižuje se pravděpodobnost, že něco selže a naše naděje v prvenství se mění na skutečnost.
Povedlo se. Počasí, vítr a proudy, naše vytrvalost, snahy a nápady, Neptun dovolil a obrovský kus štěstí nás přivedl k prvnímu místu.
Díky Vám všem, kteří jste u toho byli - ať už jako skvělí soupeři, organizátoři, nebo naši fandící kamarádi a rodiny doma zanechané - diky Vám, byl to krásný zážitek.
Přejeme Velikonoční regatě aby si udržela jachtařskou úroveň a pěstovala přátelské vztahy i v mnoha dalších ročnících!
Za skvělý Digithermix
Mirek
přátelé, kamarádi,
tímto příspěvkem se loučíme s letošní Velikonoční regatou i s našimi příznivci. Za Vaši podporu vřele děkujeme a doufáme že se znovu setkáme při VR2018.
Naše diky patří také pořadatelům za perfektní organizaci. Tento ročník dostál mj. původnímu heslu 5 dní a 4 noci na moři. Bylo to náročné a pěkné.
ahóój
je pátek 12.00. vítejte na palubě naši lodi kapitána horáka plující na nepravidelné lince z murteru do sukošanu. tato plavba je nekuřácká, zato lehce alkoholická. po dobu plavby se bude podávat omezený výběr alkoholických nápojů a teplých jídel – k dispozici je dingač, plavac, panák rumu, panák vodky, 16 litrů balené vody, 6 jogurtů a 3 pizzy.
je to neuvěřitelné, ale jsme druzí. ve druhé etapě i celkově. závěr včerejší etapy byl, jak říkají američané – dechberoucí. myslím, že david cameron by se měl vykašlat na natáčení dalšího avatara a vrchnout se na novou sérii – chorvatara. drželi jsme se zuby nechty na čele a bojovali s lodí číslo 15 o prveství. bylo nám již jasné, že vítěz této etapy vezme i vítězství v celé regatě. závěrečné přiblížení k murteru bylo pod taktovkou silné bory, libor s démonickým úsměvem za kormidlem, vilda v maximálmím náklonu trimoval a pomalu přicházel o volné kliky uvízlé postupně ve vinšnách, kapitán navigátor z podpalubí žádal o zrefování plachet, vilda byl samozřejmě proti, ale když už i libor souhlasil, poznali jsme, že jedeme na hraně. adrenalin v žilách, patnáctka 100 metrů v závěsu, souboj ošlehaných mořských saní k smrti znavených, žádný okresní přebor.
o vítězství nás nakonec připravila pozdní navigační korekce kurzu pod žirje a drobný technický zádrhel – zaseklý výtah kosatky. therovci nás přestoupali a o pár minut dorazili do cíle jako první. chvilkové pocity zmaru a zklamání vystřídala radost z umístění. nikdo z nás neoznámil konec závodní kariéry, protože je ještě, kam se posunout. při každé etapě této regaty jsme mudrovali, že nám směr a síla větru nesedí, resp. že na toto počasí prostě neumíme zajet. docela by mne zajímalo, jak se umístíme, až nám to jednou větrně opravdu sedne.
děkujeme za vaši nehynoucí podporu a sledováni našeho sedmidenního thrileru. jedeme si na vyhlášení pro stříbrnou placku a budeme teď asi chvíli hodně pyšní. toto je poslední zpráva lodi č. 21 kapitána horáka. ovar
sváťa insbruck
Krakeni se loučí s věrnými fanoušky, kterým ještě jednou děkují za podporu, s loďkou, která jim byla dobrým domovem, se soupeři, organizátory, kamarády, Murterem a Jaderským mořem a míří k domovu.
Velká gratulace vítězům i poraženým, všichni podali úctyhodný výkon. Omlouváme se, že dnes poprvé po mnoha letech nebudeme na ceremoniálu; není to neúcta, dnes prostě nemůžeme. Ale budeme se těšit na budoucí setkání na moři či souši.
Start z Dubrovníku. Přeplněno jako na Václaváku.
Kopce jsou pro některé členy posádky neodolatelným lákadlem. Tentokrát je zlákal vrchol nad přístavem Murter.
V Dubrovníku sice pršelo, ale přesto to některým členům posádky nezabránilo, aby vyrazili na blízké kopce.
Zdravíme a přejeme dobré ráno :)
Moc děkujeme všem našim fanouškům, maminkám, manželkám, dětem a přátelům za velmi vřelou podporu. Naše 16 pozice ve Velikonoční regatě 2017 je vskutku i Vaše přičinění. Jsme velice spokojeni s touto pozicí a poslední okamžiky celého závodu byly pro nás velmi náročné a současně nás plně naplnili a uspokojili. Poslední noc byla třešničkou na dortu celého závodu.
Děkujeme a těšíme se za Vámi domů.
Team Orange Yacht.
... a věřte, že to byla docela síla, hukot, mazec, fičák, prostě docela slušně foukalo a od setmění víc než dost. Devátí v 2. etapě je nakonec při všech okolnostech docela fajn.
Děkujeme všem suchozemcům za vydatnou podporu :-)
Tak to je vše :-)
A vzpomínka na Dubrovník. Po patnácté jsme už do něj nešli. Jak říkal Pokorňák, přijde den, kdy z lodi vůbec nevylezeš, ať bude kdekoliv na světě.
Tak jsme aspoň zavítali k místu, kde nejkratší řeka světa Dubrovačka vytéká z podzemí gory a teče do moře celých 800 m.
Západ Slunce. To mají všichni stejné. Někdy je hezký a jindy ještě víc. Jako východ, ale jindy.
Loď. Některé jsou před námi a jiné za námi. Chtěli jsme mít všechny za sebou, ale ony také. Tak jezdíme vedle sebe
Pratelstvi. Kormidlujeme zasadne ve dvou
Blízká setkání třetího druhu s rybáři
Krakeni dekuji vsem fanouskum za podporu, vsechny prispevky do jednoho si nahlas cteme a moc nas bavi. Dekujeme.
Zaroven se omlouvame za klid v eteru, bez mladyho Vladi tady nema zastoupeni digitalni generace a tak neni nikdo, kdo by neco poslal. Tak to aspon trochu napravuji sam :-)
i?????? ?? ?????? ??????? (ruské přísloví)
tak je tu patrně poslední noc, nálada v mužstvu je soustředěná a klidná, vychutnali jsme si krátký ohnivý západ slunce mezi mraky a horizontem, na opačné straně pak nebe s konkurující krátkou duhou. jsme na pozici, již nesmíme ani v duchu vyslovit, protože do cíle je ještě na míle daleko. určitě je to i důsledek odpolední jízdy, kdy jsme poznali vildovu světoznámou akcelerační zónu, speciální termickou anomálii, se kterou se vilda seznámil na kanárech a od té doby jej neopustila. ačkoliv o tomto úkazu jsme slyšeli všichni poprvé v životě, nikdo se neovážil vildovi odporovoat, a tak jsme frčeli zónou jako urvaní kanárci, zatímco ostatní soupeři bloumali ztraceni v moři. nejsme závistiví ani lakomí, což jsou poslední dva nenaplněné smrtelné hříchy potenciálně ohrožující naši plavbu. dochází nám pomalu i rychle jídlo, alkohol a obě nádrže s vodou hlásí nulu. sledujeme každou čtvrhodinu předpovědi počasí, které se aktualizují jednou za šest hodin. bude to na konci tohoto nervydrásajícího závodu ještě fičák.
zakončím oblíbenou větou z filmu nuda v brně – všechno se stane dneska v noci
sváťa insbruck
Již jsme si mysleli, že jsi na nás Dančo zanevřela :)) Chápu, Jirka taky potřebuje oběd ;) My si zde již mysleli, že se na nás usmála štěstěna a vítr se do nás s vervou opře déle než na 5 minut, ale evidentně jsme se Neptupovi nějak zprotivili nebo jsme v místě nějakého potopeného tankeru, jelikož ta olejová plocha není samo sebou :(
Motálka na lodi notně po ránu bohužel upadla. Byla zde skupina jedinců, kteří navrhovali skutečně skočit do moře a plavat domů, ke které já nepatřil - voda je studená. Druhá část posádky navrhovala vydržet, jelikož až by se jela VR2018 určitě nám veznou nějakou tu tatranku a můžeme tvrdit, že patříme do nového ročníku, což se nakonec ujalo jako nejlepší nápad a setrvali jsme v čekání na novou velikonočku :) Po zdolání několika piv a panáků japonské whisky jsme se chtěli vrhnout do tance a vzívat boha větru, ale to bylo kapitánem nakonec rázně zakázáno. Adam udělal k jídlu fazole s uzeným a tak jsme v očekávání silných větrů.
Tolik pro tuto chvíli z palubního deníčku :)
Luci, vábění samečků za třpytu měsíce v této komunitě určitě nefunguje :))
nema kruha bez motike (hrvatske narodne poslovice)
hněv – včerejší start druhé etapy odzátkoval na naší lodi emoci, která byla doposud zcela nepřítomna. možná, že platí pořekadlo o třetím krizovém dnu plavby, možná, že naší slabinou je prostě rozhodat se v okamžiku, kdy na výběr konečného řešení zbývá ještě spousta času k tomu, aby se předchozí dohoda o směru jízdy rozsekala ze všech stran. pravdou je, že nejlépe se většinou rozhodneme, pokud nám zbývá jen jediná varianta. a tak nekonečné diskuze o tom, zda plout mljetským kanálem či na moře, a později, ve které části šíře kanálu se pohybovat, umožnili některým z nás zaujmout stanoviska prokládaná řetezcem ryze mužských expesivních slov a uraženeckou pozici osobní rezignace. škoda, že při hněvu nepomájhají ke změně nálady ani ironické šťouchance kamarádů, tak jako fungují při zapomenutém pasu či blití na palubě.
leč čas a jídlo jsou lékaři všeho zlého, po večerní čočce s uzeným, cibulkou a okurčičkou už v naší posádce znovu panovala pozitivní nálada a pomalu jsme se připravili na večerní slití první části pelotonu na konci mljetu. přes noc pak naši draví vlčáci ježura s liborem a pavlem znovu postoupili na čelo závodu, které jsme poté my intelektuální trimeři (kapitán, vilda, vonťas a já) přenechali po tříhodinové flautě i ostatním lodím. nyní již vítr znovu zesiluje a na noc čekáme silnou boru, se kterou možná přeskočíme přes cílovou pásku až do sukošanu. i přes závodnickou koncentraci se na lodi projevuje zjevná únava a překvapivý nešvar, který jsem okamžitě zařadil jako osmý smrtelný hřích.
anarchie v kuchyni – dnes ráno mne libor v 11 dopoledne překvapil dotazem, co bude k snídani poté, co mi 8 ráno na přímý dotaz, co si dá, odpověděl, že nic. na to si začal sám dělat chleba vajičku, podivoval se, že nemáme na lodi sádlo, zato úžasně připalující se pánvičku, která se po zahřátí mění tvarem na elipsu. chleba ve vajíčku si následně udělal sám i pavel. s drobnou obavou tak hledím vstříc dalšímu dni a v mysl mi naskakuje hrůzná představa, že se kuchyň pomění v do-it-youself závodku bez ladu a koncepce. drobnou nadějí mi je tedy nadcházející předpověď a náklon lodi.
moc vám děkujeme za podporu, držte nám palce do zbytku etapy, už zase chčije a chčije.
sváťa insbruck
Plavba ubýhá poklidně bez velkých vln, nálada na palubě skvělá a kuba libre umocňuje sportovní výkony :) Zdravíme náš fan klub od Mljetu.
Posádka pomerančů zdraví své fanoušky, v tuto chvíli jsou již jen minuty před startem....
Dobré ráno do všech koutů naší vlasti i příznivcům v zahraničí (i když v převážné většině neumí česky).
Dobrou chuť, pokud zrovna snídáte jako my!
Vítězství v první etapě v podpůrných zprávách jsme s přehledem zvládli (respektive, vy jste to zvládli), dneškem začíná boj o celkové prvenství! A zase to bude na vás!
tiha voda brege bere (hrvatske narodne poslovice)
tak je to za námi. první etapa, za několik posledních ročníků pro mne jedna z nejnáročnějších, ale na druhou stranu nejrozmanitější, co se týká povětrnostních podmínek. dnes je den odpočinku, vonťas mi vypulíroval kuchyň (prý to tak má doma rád), takže dančí kýta se bude špikovat na lince čisté jako dětská prdélka, kluci kupují nové lano na výtah genakru a pomalu se pije digač. venku je kosa a jak by poznamenal děda komárek – chčije a chčije.
včerejší etapa byla zase plná zvratů (nezaměňovat prosím se zvratky). v noci utichlo moře, a tak si kuchař mohl od rána konečně v kuchyni trošku „zazávodit“. Ráno opečené davelské klobásky, na oběd pizza tří druhů a kačenčina bábovka, na večeři pak steak z roštěnky s šťouchaným bramborem a domácí remuládou. na palubě se pak rozběhla laická diskuze o tom, jak se liší remuláda od tatarky, kterou kuchař rázně utnul podobenstvím o rozdílu mezi relingem a salingem.
mezitím plavba probíhala nadmíru radostně. kapitán zamířil tam, kde fouká, libor s ježurou později k ránu předjeli odstavným pruhem většinu pole, a tak jsme se zase chvíli ocitnuli na krásném třetím místě, které jsme přes den po chvíli hledání větru, tam kde není, opustili. na ranní směně jsem pak byl svědkem konstruktivní diskuze o optimálním skladbě plachet mezi kapitánem a vildou ukončenou vildovým konsensuálním provoláním – tak já ten genakr sbalím, ale pak jdu spát. den pak probíhal plus mínus bez vzrušení, které však prostoupilo našimi údy po západu slunce. vítr znovu povstal a my se hnali levobokem okolo mljetu na bočák odvážně s genakrem. odvážně proto, že síla větru již nedovolovala jej bez odvahy sbalit. ale lano genakru na naši odvahu nečekalo a urvalo se zhruba 3 míle pře cílem. tímto momentem začal cirkus vzájemného předjiždění s lodí číslo 7, který v sobě zahrnoval zpoždění z titulu různě utržených částí obou lodí a navigační mlhy pouze na lodi naší. a tak do cíle jsme dojeli v jednu ráno zároveň na děleném čtvrtém místě. my samozřejmě víme, že jsme byli lepší o prsa vienamnské ženy, ale jsme galantní jako ti jeleni. událostí posledních 2 hodin plavby, které jsme vám nyní nastínil, jsem bohužel nebyl přítomen, jelikož jsem šel spát a vilda neměl to srdce mne v prudkém závěrečném dešti budit. tož takové to tedy bylo.
na závěr už jen očekávané pokračování thrileru sedm:
smilstvo – přiložený snímek zachycuje vildu, spícího v kajutě pravděpodobně s cizí osobou neznámého pohlaví a stupně atraktivity mistrně ukryté pod genakem.
váš sváťa insbruck
S využitím všech nejmodernějších technologií, poznatků z předchozí etapy a výpočtů kormidelníka, probíhá studijní odpoledne posádky č.24 na palubě lodi Grego.
Zdravíme z pošmourného Dubrovníku, nyní nabíráme sil do druhé etapy. Děkujeme fanouškům za podporu :)
Přátelé, kamarádi, žáci a učitelé IV.B, vážení blízcí Iljovo ségry, Martine Housko, Tomáši i Vy všichni ostatní, kteří na nás myslíte.
Vaše podpora nás těší a pomáhá nám v těch nemnohých krušných chvilkách našeho snažení. Navazujeme na předchozí zpravodajství z našeho kotviště u Mlj.tu.
Po tuhém boji o třetí místo v kontrolním bodu jsme zvolili cestu meditace samoty otevřeného moře, kde jsme čekali na příznivější a silnější vítr.
Toho jsme se také dočkali, avšak stejné podmínky byly k naší smůle i na příznivějších kurzech. A tak se stalo, že jsme do cíle první etapy dojeli na jedenáctém místě. V nabitém startovním poli dozajista úspěch.
Nyní se chystáme na náš tradiční dubrovnický program, Márovo famózní konfitovaná kachní stehna s bramborovým knedlíkem a červeným zelím a poté odjezd do starého města na "Imaguiness".
Ještě jednou díky a ahoj.
PM+PL
Zdravíme všechny naše příznivce, přejeme vám krásné pracovní pondělí a připíjíme na vaše zdraví :-)
come shall ten well bload, ten well bload shall when blaight (staroanglické přísloví z okolí leicesteru)
(sedm smrtelných hříchů-pokrač.)
pýcha – včerejší první část etapy nás rychle vyvedla z naděje, že se to nějak udělá přece samo. téměř okamžitě jsme zapomněli na rozjařilé debaty z keza o tom, jak vypadá neexistující historická tabulka umístění, samozřejmě jen posledních tří ročníků, kdy se nám dařilo. naše posádka se pak rozdělila celkem rovnoněrně na dvě skupiny, kdy ta první nás vidí výkonnostně na místech z posledních ročníků a vilda pak pesimisticky tvrdí, že se jedná o haluz. snad proto jsme jako již každým rokem vystartovali z nejchytřejší startovní pozice – z posledního místa a razíme si cestu polem. ta je však dlážděna potem a krví.
více jak 20 uzlové jugo s jízdou na stoupačtu za vekých vln po dobu 11 hodin přivodí drobné komplikace. kapitán při rychlosti větru nad 15 uzlů nekormidluje a opoustil by nejraději loď, někteří, co vyvažují na boku lodi za maximálního náklonu, mají strach z výšky, někteří se bojí vymočit, jiní močí i se strachem, ti nejotrlejší pak blijí.. nepamatuji se, že by někdy nejteplejším jídlem po 11 hodinách plavby byl chleba se škvarkovkou. jen jeho uřezání byl výkon hodný porcování velryby za tajfunu. kuchař si chtěl též vyzkoušet onu pověstnou scénu ze slavností sněženek „nechtěl jsem upustit tu bandasku s půlnoční drškovou“, což mělo za následek střemhlavý let salunem s následným úderem do hlavy. trošku to v ní nyní hučí, dám ještě vědět, zda se rozsvítilo či něco zhaslo…
z vašich příspěvků, za které samozřejmě velmi děkujeme, prosvítají jisté romantizující představy o tom, že plavba se zdá celkem klidná a noc teplá. prosím, nedělejte ukvapené závěry dle lodiček něžně blikajících na barevném monitoru. je to občas fakt dřina, v noci kosa a nápis na reklamním baneru “krasajachtingu“, který máme nedobrovolně na ráhnu, tomu až na pár chvil neodpovídá. ale ty chvíle pak stojí opravdu za to –pohled na dosavadní startovní pole, ranní východ slunce či davelské klobásky, naše opravdu první teplé jídlo po 24 hodinách.
máme druhý den plavby, 11.00 dopoledne, vítr duje a v očích svých souputníků vidím bojovnou náladu. budu ji muset odměnit nějakým dobrým oběděm, ale bojím se, že za vln a náklonu bude v salunu probíhat spíše pokračování filmu „klan létajících dýk”.
mějte nás rádi a držte palce.
sváťa insbruck
Utržený pravy jezdec od otěže kosatky, vyměněn za levý a opravujeme
Zdravíme všechny naše fanoušky, přípravy vrcholí. Slibujeme, že se pokusíme dojet do cíle :-)))))
Nejhezčí pohled na svět je prý ze sedla koně. Jenom jestli...
Krakeni zdraví fanoušky a všechny čtenáře. Hlásíme úspěšné naladění lodi i první ostrý trénink genakru a stoupačky v dnešním bezoblačném jugu o síle 25 kt.
Nálada před startem je bojovná a odhodlaná. Děkujeme za podporu!
Team SDJ Orange Yacht děkuje všem fanouškům. Team je plně připraven. Vše je v našich a Neptunových rukou.
Dneska to jede dobře, tak doufejme, že zítra se to nezmění.
željezo se kuje dok je vruce (hrvatske narodne poslovice)
zdravím příznivce posádky kapitána horáka, která letos dostala lehce hazardní číslo 21. člověk by ani neuvěřil, že už jedeme pošesté, v podstatě stabilní posádka – kapitán sheldon, vilda, libor, ježura, pavel, voňtas a já, kuchař. oproti loňsku zůstal doma za ostravskou pecí bodrý oski, což se okamžitě projevilo 100% úbytkem dětských, pubescentních a gerontologických vtipů. je tedy nabíledni, že letošní výprava bude pouze rutinní vyjížďka, bez emocí, chyb a zádrhelů, s cílem prodrat se ve stále narůstajícím závodním poli na pravidelné prestižní umístění. leč zdání klame, nás sedm statečných prožívá již od počátku drobné či větší komplikace, které nás od kovbojky posunují spíšek thrileru sedm, ovšem se silně komediálním nádechem. já sám jsem zvědavý, u jakého smrtelného hříchu se to konečně zastaví.
obžerství – jídelníček za poslední roky vyznává brucknerovské heslo, že úspěšné menu kuchař nikdy nemění. jediné, co tedy v čase narůstá, jsou kapitánovy nároky na množství škvarkové pomazánky. proto jsme přivítali liborovu domácí výrobu dvou kil škvarkovky, kterou následně, co se tím náležitě všem pochlubil, libor zapomněl doma. tajně tedy doufáme, že ani marcela, ani poštovní holubi nezklamou a chybějící 2 kila k nám prostě nějak doputují. neboť to zbývající kilo z ex-kšánova řeznictví mizí v chřtánech mlsných námořníku jako benzín v plně naloženém porsche.
lenost– na regatu jsme se jako vždy vydali v první fázi na noční sraz do brna, kde se střetne pražská a ostravska klika a společně pak pokračují jedním vozem do chorvatska. a tak si po kafíčku a výborných makových buchtách u hostitelky hrkvy před nabaleným transportérem všímáme brumlajícího ježury, který nemá pas. a protože občanku si přece nedává smysl brát spolu s pasem, odvážíme ježuru na autobus zpět do prahy v jednu ráno. za to kafe a buchtu to rozhodně stálo. ježura si tak páteční den volna užívá v praze, kde investuje do nové termosky, zatímco my hledáme, kde se asi nachází jeho zánovně koupený dalekohled, který naposledy viděl v brně. ale situace s ježurou (překřeného nyní na ježuru pasovce), je zachráněna, našeho zapomětlivého solitéra uvidíme již dnes v marině, neb se jej ujali organizátoři mířící do chovatska o den později. děkujeme. ježuro, hlavně ať tě po cestě nechytne pasový opar.
jsou tedy na naší letošní výpravě i nějaká vyslovená pozitiva? samozřejmě! loď jsme úspěšně včera převzali v sukošanu (o jejích speciálních parametrech se zmíním příště) a míříme na dnešní sraz do murteru. přípravy na závod jsou v plném proudu, kapitál visí na stěžni a lepí špiony, lednička chladí a trouba peče..
váš sváťa insbruck
Chebská sekce dorazila jako první ty během dopoledne a převzala loď, zatímco PražskoHradeckoHoštejnskoOlomouckoOstravská sekce přijela k hotovýmu až kolem šesté večer. Nicméně jsme ještě společně dochystali nezbytné úpravy a konečně vyrazili směr konoba Boba.
Trénink v plném nasazení, nadšení posádky je zřejmé...
Ahoj, nemate nekdo v patek volne misto v aute? Primarne z Prahy, ale dokazu se nekam priblizit. Pokud jo a vezmete jedoho cestujiciho bez zavazadel, cinknete mi na 603 386 376. Diky,
Martin
Update 31.3.: Michal mi domluvil odvoz, tudíž VELKÉ DÍKY pořadatelům.
Boquilla o la Muerte!!!
Posádka Jiřího Macha - SDJ Orange Yacht zdraví z Chorvatska. Hlásíme 100% připravenost
Posádka se úspěšně nalodila do mikrobusu. A pak to začalo: dagestánský koňak, piva, klobásky. ... . No prostě námořníci v přístavu. Kapitánova hláška: "Cesta je dobrá, ale za střízliva se nedá" hovoří za vše. Pavla jsme pro jistotu zvolili strážcem sudu, aby nám vydržel až do chorvatska. Myslím tím ten sud, Pavel cestu zajisté vydrží. Toť zatím vše. Ozveme se na loďi.